Obec Řásná se nachází 6,5 km severozápadně od Telče v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Nadmořská výška 621 m. Obec leží v západní části Řásenské vrchoviny v Jihlavských vrších. Katastr obce zasahuje na západě až na Míchův vrch 786 m. n. m., oddělený plochým sedlem od nejvyšší Javořice. Obec byla založena při kolonizaci neobydlených území ve 14. století, čemuž odpovídá i její dispozice.

Název obce

  Jméno vzniklo z adjektiva řásná z podstatného jména řasa a bylo odvozeno patrně v souvislosti od jména říčky nebo rybníčku, kterých je v okolí hojně. Názvy obce v pramenech: 1835 Rzasna, 1399 Rzazna, 1678 Ržasna, 1846 Řassna, 1872 Rzasna, Raszna,Řásná.

Názvy tratí

  Na lazích, Na malé straně, Na nivách, Na závisti, Nad stráněmi, Od humen, Od Kremličkových, Paseky, Pod vrchy, Podemlejnská, Písčitý kopec, Řásenské hory, U žlabu, V končinách, V koutech, V loučkách, V přístěnkách, Za horou, Za rybníky.

Názvy dílů řásenských hor

  Vejtopa, Klepadlo, Zápotoční, Kolovrat, Spálený, Klín, u Lípy, Smrčiny, Spády, Rovina, Vrch, Štamberk, u Huberta (obrázek světce na stromě), u Jelenky (studánky se znamenitou vodou), u Staré Tetřeví boudy (bouda sloužila hraběti při lovu na tetřevy), u Nové Tetřeví boudy, Paseky, u Zabité (památný kámen na událost z roku 1831 s nápisem:  Marie Bambulová pádem stromu zabita. Pojmenování bylo zaneseno i do vojenských map generálního štábu).

Názvy luk v panských lesích

  Hradská (u hradu Štamberka), Spádní louka, u lesa „Záseky“, louka „Mučírna“. O té se píše následující:  „Za časů velké vojny ukrývali se řásenští v lese tomto s dobytkem svým. Aby nepřítel k nim nemohl, ohradili se zásekami. Nepřátelé však před zásekou na louce některé chycené osadníky strašně mučili, aby vynutili na ostatních vydání dobytka i majetku ukrytého“.

Pečeť

  Obec byla součástí rychty částkovické a používala v 18. Století její pečeť.

Historický vývoj

  Ves se poprvé připomíná r. 1385 jako součást zboží hradu Šternberka. Po husitských válkách se dostala se šternberským zbožím, které koupil již r. 1415 Jan z Hradce, k telčskému statku. Od té doby patřila k telčskému panství až do r. 1849. 

  Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Řásné 22 usedlostí a všechny zůstaly za války osazeny. Ve vsi bylo 5 ½ láníků, 11 ¼ láníků a 6 domkářů s půdou. Po třicetileté válce jsou zde usedlí: Doležal, Miska, Sedlák, Kletečka, Lahodný, Baž, Šedivý, Vejvoda, Matoušek, Vondra, Šimek, Jarolím, Jirák, Novák, Nidl, Matule. 

V mém rodokmenu mám pro obec Řásnou tyto příjmení:  Bambula, Bartoň, Bína, Chalupský, Kašpar, Klíma, Kolář, Kopečný, Kožuška, Novotný, Ondráček (Wondrak), Pejčoch, Švejna, Štambera, Vejmělek, Vacek.

   V urbáři z r.1580 je zapsáno 17 usedlých. 5 ½ láníků, 11 ¼ láníků a 1 podsedník. Už tenkrát byl v Řásné mlynář a šenkýř. Úrok platily dvakrát do roka po 4 kopách a 9 groších, „orných peněz a z luk“ odváděli 1 kopu a 16 grošů, ovsa 2 muty, 48 slepic a 4 kopy vajec. Řásenští si najímali panské louky „na Mnichu“, za 20 grošů „ A proto tak malý plat na ně uložen, že se jim vedením vody škodí“. Patrně se tím míní umělý svod vody od Míchové skály k Telči, který zde byl zbudován při založení Velkého pařezitého rybníka kolem roku 1560. Tehdy byli na gruntech: Pelan, Krapa, Letek, Matula.  Po r. 1608 přibyli nově dva mlýnce jednoho kola (byly tedy tři).

Zajímavý zápis čteme v urbáři z r.1654:

Rozdělení hor na hájemství

„Na vlky. V hájemství Řásenském jsou nařízeni obchodníci spolu s hajnými, aby časem zimním na oujedí dobrý pozor dávali a vyšlakujíce vlky polesnému hned ty hodiny zprávu činili.“

Právě v řásenských lesích byl zastřelen poslední vlk v tomto kraji. Stalo se tak u Míchovy skály L.P. 1829.

  Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu v Řásné 406 měřic orné půdy, 16,2 měřic ladem, 24,6 měřic pustin, a 4,4 měřic pastvin. Z luk bylo 57 fůr sena, lesy měly 10,5 měřic, z rybníků bylo 7 a ¾ kopy štik. Ve vsi Bylo 13 sedláků, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů, 1 ¼ láník s 1 volem a 3 dny a 6 chalupníků s 1 pěším 1 den v týdnu. Posledním rychtářem z dob poddanství byl Pavel Uhlíř (r.1816-1846) z č. 10. Před ním byl rychtářem Jakub Vondrák z č. 9., u něhož se prý ztratila „pergamenová listina“, na které bylo zlatým písmem zapsáno, že mají řásenští právo jeden den v týdnu chodit do panských lesů pro sušiny a na hrabání klestí. 

Soupis obyvatel - Řásná (1771-1912) 

Zde si můžete prohlédnout historii jednotlivých domů v Řásné. U každého domu jsou uvedena jména, která s domem souvisí, ať už jde o majitele gruntu, podruha, revírníka, domkáře nebo chalupníka. K nahlédnutí ZDE!

Podle vceňovacího operátu žilo r.1843 v Řásné 283 obyvatel, z toho 124 mužů a 159 žen ve 34 domech a 67 domácnostech. Z nich se živilo 17 zemědělstvím, 3 živnostmi, 1 obojím, vedle 46 nádeníků. Ve vsi bylo 14 ½ láníků s 25 až 50 jitry půdy, 3 ¼ láníci se 14 až 20 jitry a 17 domkářů bez půdy. Choval se zde 1 kůň, 60 volů, 50 krav a 28 ovcí. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 3 ovce a 2 vepři. Desátky se odváděly panství Telč a faře v Mrákotíně. Z Řásné se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Nebyl zde pojištěn ani jeden dům proti ohni. Z uvedených živností zde byl 1 mlynář, 1 kovář a 1 švec. R. 1870 zde žilo 273 obyvatel v 34 domech. Pozemků 1352 ha, z čehož plných 904 ha připadá na lesy, 244 ha na pole, 94 louky, 2 ¾ zahrady, 83 pastviny a 30 ha rybníky. Seslských statků je 16, ostatní obyvatelé jsou domkáři a chalupníci, kteří jsou odkázáni na výdělek prací v lese. Dříve se v Řásné vyrábělo dřevo na hrábě, košťata, dřeváky atd. Později se ujímá hlavně kamenictví. V Řásné je myslivna (č.1) a mlýn (č.15). Nejdéle jsou na gruntě tyto rodiny: Fuksa, Prokop, Sedlák, Stehlík, Uhlíř a Zedník.

  Obec spadá pod římskokatolickou farnost v Mrákotíně, spravovanou z Telče. Obec vystavěla r. 1885 úhlednou kapli k upomínce tisíciletého úmrtí Sv. Metoděje. Kaple je zasvěcena věrozvěstům Cyrila a Metoděje.

Správní začlenění obce od r.1850

  Do roku 1849 byla Řásná součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byla podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od r. 1928 pod okresní úřad tamtéž, v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci r. 1949 byla připojena pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 připadla pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem r. 2002. Od roku 2003 spadá Řásná jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Statistika počtu domů a obyvatel

  V roce 1880 měla obec 41 domů a 286 obyvatel, r. 1900 - 46 domů a 291 obyvatel, r. 1921 - 46 domů a 274 obyvatel, r. 1930 - 58 domů a 314 obyvatel, r. 1947 - 68 domů a 249 obyvatel, r. 1950 - 66 domů a 242 obyvatel, r. 1970 - 58 domů a 243 obyvatel, r. 1982 - 60 domů a 208 obyvatel.

Vývoj obce do konce 20. Století

  Ve 2. Polovině 19. a v 1. polovině  20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 1309 ha. Živnosti r. 1911: 1 hostinský, 2 koláři, 1 kovář a podkovář, 1 mlynář, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 prodejce lihovin, 1 prodejce tabáku, 1 výrobce šindele. R. 1924: lesní revír velkostatku Telč Podststských –Lichtenštejnů, živnosti: 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 obchodník, 1 kramář, 1 trafikant, 1 výčepní piva, kořalky a podávání pokrmů, 20 hospodářských rolníků.

  Po roce 1945 postaveno: úpravna vody pro město Telč, kravín Státního statku Třešť, obecní vodovod, plynofikace. Obec byla elektrifikována r. 1946.

  R. 2005: nyní převládající zaměstnání: dojížďka za prací do průmyslových závodů ve městech, práce v kamenolomu a lesnictví, práce v turistickém ruchu (pensiony, kempy), v obci 3 soukromí zemědělci.

Pomník obětem 1. sv. války

  Jediný pomník obětem války v obci stojí na pozemku domu č. 4. Tento pomník nechala zhotovit svým dvěma synům Kateřina Sedláková rozená Bůčková. Na pomníku je psáno: Pochválen buď Ježíš Kristus! Na památku ve světové válce padlých synů Jana a Josefa Sedláka věnovala jejich matka Kateřina Sedláková. Po těžkém boji věčný mír. Spěte sladce v dálné cizině. Tento pomník nedávno zrestaurovala její pravnučka Michaela Nevoralová z Řásné. Patří jí za to velký dík.

  Vzhledem k tomu, že v obci jako takové, žádný pomník obětem války není, rozhodl jsem se ho vytvořit, alespoň na těchto stránkách. Zde uvádím jména, která se zatím podařilo vypátrat.

•  Josef Sedlák *5. 1. 1890 v Řásné č. 4
•  Jan Sedlák *15. 6. 1891 v Řásné č. 4 
•  Burian Tomáš *21. 12. 1883 v Řásné č.12 +22. 3. 1915 Valentovce (Javorska)
•  František Uhlíř *9.4.1873 v Řásné č.10  +31.1.1919  (prohlášen za mrtvého 5.3..1931)
•  Matěj Fuksa *2.2.1891 v Řásné č.7  +3.11.1916 (ruské bojiště)
•  Vojtěch Vejmělek *2.4.1889 v Řásné č.26 +20.7.1915 (italské bojiště, prohlášen za mrtvého v r.1925)
•  Karel Vondrák *1897 +29.1.1918 (Monte Sisemol)

Pátrání po obětech stále pokračuje. Pokud máte jakékoliv informace k tématu (fotografie, sepsané vzpomínky, atd.), prosím, kontaktujte mne.

Spolky

  V obci působily: Dobrovolný hasičský spolek (1896), Spolek agrárnické mládeže (1924), nyní Sbor dobrovolných hasičů, TJ Řásná.

Škola

  Obec byla dříve přiškolena do Mrákotína, v 1. pol. 19. století se zde vyučovalo „pořídkou“ po domech. Poté byla zřízena „ učírna“ v místnosti v obecní pastoušce, kde bydlel i učitel. Učiteli odváděli z gruntu ½ šuty lnu(šuta=40 hrstí) ,1 žejdlík másla, 1 pytel brambor, ½ míry žita, 1/8 míry ječmene, za dítě v 1.oddělení 2 groše měsíčně, v 2. oddělení 4 groše. A současně až do r. 1856, museli odváděti učiteli do Mrákotína, kam byla Řásná stále přiškolena. Mrákotínskému učiteli odváděli: snop žita, koledu 7 krejcarů, 2 vejce. Učili zde nejdéle rodina Marků: Marek František, Marek Leopold (působil nejdéle), pote zde učil jeho syn Marek Leopold ml. Řádně kvalifikovaný učitel byl až Josef Kříž, který zde učil 3 léta od r. 1879. Učitel Konrád Raab, zde učil 1 rok. A do r. 1904 učil zde Jan Kopal.Poté, zde byl školní správce Jan Nechvátal. Roku 1880 byla postavena nákladem 1900 zl. školní budova. Základní škola s ročníkem 1. až. 5. zde byla zrušena r. 1976 a žactvo převedeno do Telče.

Počty žáků v Řásné:

Památky a pamětihodnosti obce

Kaple Sv. Cyrila a Metoděje postavena r. 1885 na návsi. 

Pamětní kámen u silnice k Hraběcí chatě z 18. století.

U lesní cesty nad hájovnou se nachází pamětní Schwehlův kámen na paměť tragické události z r. 1851. 

Pamětní kámen v lese U Zabité: u červeně značené turistické cesty do Horních Dubenek označuje pamětní kámen místo, kde byla "M Bambulova 1831 od stromu padu zabita". Tento nápis zčásti překryl starší text z roku 1815 o usmrcení bleskem Barbory Jamborové na stejném místě. Odkaz na článek o Marii Bambulové ZDE.

Loukotův kámen u turistické cesty na Roštejn.

Na katastru obce v polní trati Na Mnichu, stávala zaniklá ves Mnich, uváděna r. 1510 jako pustá. Odtud pochází název Míchovy skály. Míchova skála je přes 10 metrů vysoké žulové skalisko v lese u Řásné. 

Historická vodoteč upravená začátkem 19. století. 

Malý pařezitý rybník , Velký pařezitý rybník- rozloha 17 ha, založen r. 1565 Zachariášem z Hradce pro chov ryb a jako zdroj pitné vody pro město Telč. Velmi čistá voda, hluboké rašeliniště v části zvané "Vejtopa" a rostlinná společenstva mokřadů (např. ďáblík bahenní), byly důvodem k vyhlášení Státní přírodní rezervace v roce 1984.

Pomník obětem 1. sv. války v předzahrádce domu č. 4.

Pozemkové knihy od r.1580 v MZA Brno, matriky od r. 1661 on-line na www.actapublica.cz ,urbář z r.1577 v SOA Třeboň.

Oficiální web obce: www.rasna.cz

Knihy: Jan Tiray, Telecký okres, Kolektiv autorů, Dačicko-Slavonicko-Telčsko, Beringer Jan, Město a panství Telč.

Internet: www.telcsko.cz, www.actapublica.cz, www.wikipedie.cz, www.indikacniskici.cz, www.panoramio.com, www.vets.cz, www.kramerius.nkp.cz, www.kontaminace.cenia.cz/