Lhotka u Mrákotína

Obec leží 5,5km severozápadně od Telče. Nadmořská výška 583m. Matriční obvod Mrákotín, římskokatolická farnost Mrákotín, spravovaná z Telče. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 224 ha (polí 93, luk 37, pastvin 42, lesů 40, rybníků 4 ha).

Počet obyvatel:

Název obce 

Jméno je zřejmě odvozen od slova „lhota“ jakéhosi osvobození od platu, které bylo udělováno na určitou dobu osadníkům nové vsi nebo osadníkům postižených neštěstím. V přeneseném smyslu značí jméno osadu, splácející po svém osídlení platy po lhůtách. Názvy obce v pramenech: 1385 Lhota sub castro (Lhota pod hradem), 1399 villas…Lhota, 1678 Klein Lhota, 1718 Klein Lhotta, 1720 Klein Lhota, 1846 Klein Lhota, Malá Lhota nebo také Lhotka, 1881 Malá Lhotka, 1924 Lhotka.

Poloha

Obec leží v Řásenské vrchovině při úpatí vrchu Štamberka (Štramberka), ve východní části Jihlavských vrchů. Svojí polohou před úpatím je již řazena do Mrákotínské sníženiny. Severní část vystupuje do svahů a zahrnuje nižší hradní vrch, nazývaný Štamberk, se jménem převzatém po bývalém hradu. Vrchol zalesněného hradního kopce, jeho jižní svahy i ploché úpatí poskytují četné ukázky mrazového zvětrávání mrákotínské žuly a odnosu jeho produktů.

Názvy tratí

Pod Strání, Na podsedku, Na zahradě, Kopanina, Obec, Padělky, Pode vsí, U horního a Dolního 

Mrzatce, Na Díle, Na Žlabech, Na Stávkách, Na Kozlici, Ve Vrchu, Prostřední vrch, V Hlubokým, Na Dvořišťatech.

(Indikační skica z r. 1835)

Pečeť

Obec byla součástí rychty částkovické a používala v 18. stol. její pečeť.

Historický vývoj

Ves je poprvé připomínána v písemných pramenech r. 1385 jako součást zboží hradu Šternberka, kdy je uváděna pod názvem Lhota pod hradem. Heřman z Hradce postoupil toto zboží r.1399 Janovi z Kravař, ale jeho vdova Eliška z Hradce a syn Benešek z Kravař prodali r. 1404 Šternberk s příslušenstvím opět Oldřichovi z Hradce, který prodal r. 1415 zboží Janovi z Hradce. Po poboření hradu za husitských válek hejtmanem Janem Hvězdou z Vícemilic r.1423 držela zboží Anna z Hradce, načež zboží přešlo k Telči a ves Lhotka byla od té doby součástí telčského panství až do r. 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Lhotce 6 usedlostí a všechny zůstaly za války osazeny. Ve vsi byli 3 pololáníci, 1 čtvrtláník a 2 domkáři s půdou. Po roce 1580 náležela Lhotka k mrákotínské rychtě. R. 1580 byli zde jen 4 usedlí:  Václav Pejčoch měl  ¾ lánu, Ambrož a Budek  ½ lánu a Blažek ¼ lánu. Úroku dvojího platili 3 kopy 21gr., sypali 22 měr ovsa, dávali 13 slepic, kopu a 10 vajec, robotou žennou povinni byli po 4, 2, 1 dni. Po válce třicetileté seděli tu: Hamerník, Budek, Hrádek, Pejčoch. V roce 1835 se vyskytují tyto jména: Nowak, Peitschoch, Chalupsky, Miszarz, Hronn, Platt, Dworzak, Budek a Ambrosch. 

Příjmení z mého rodokmenu pro obec Lhotku: 

Bína, Bláha, Budek, Dvořák, Hron, Chalupský, Kameník, Kašpar, Kolář, Kučera, Mácka, Mikšan, Novák, Pejčoch, Pilař, Plát, Pricl, Vašina, Vejmělek, Vacek a Vališ.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu ve Lhotce 144 měr. Orné půdy, 1 měř. Zahrad a 11,6 měř. Pastvin. Z luk bylo ročně 1 a čtcrt fůry sena, les měl 4,5 měř. Ve vsi byli 3 sedláci, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů, a 7 chalupníků s 1 pěším 1 den v týdnu.

Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Lhotce 157 obyvatel, z toho 72 mužů a 85 žen ve 23 domech a 38 domácnostech. Z nich se živilo 10 zemědělstvím, 2 živnostmi, vedle 26 nádeníků. Ve vsi byl 1 láník se 45 jitry půdy, 3 pololáníci s 25 až 30 jitry, 6 čtvrtláníků s 5 až 10 jitry a 12 domkářů bez půdy. Chovalo se zde 24 volů, 35 krav a 24 obyčejných ovcí. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 až 3 kusy mladého dobytka, 4 ovce a 2 vepři. Desátky byly odváděny panství Telč a faře v Mrákotíně. Ze Lhotky se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Nebyl zde ani jeden dům pojištěný proti ohni. Uvedení živnostníci byli 2 tkalci.

Správní začlenění obce od r. 1850

Do roku 1849 byla Lhotka součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci Podkrajskému úřadu v Dačicích a soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace r. 1949, kdy byla přičleněna pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 připadla pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem r. 2002. V roce 1971 byla Lhotka připojena pod obec Mrákotín, od roku 1991 opět samostatná obec. Od r. 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Vývoj obce do konce 20. Století

(letecký snímek z r.1953)

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. Století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 216 ha. Živnosti r. 1911: 1. Hostinský, 1 krejčí a 1 obchodník se smíšeným zbožím.

R. 1924: lesní revír velkostatku Telč Podstatských – Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 1 trafikant, 8 hospodářských rolníků.

 Obec byla elektrifikována r. 1937. JZD bylo založeno r. 1957, r. 1966 bylo sloučeno s JZD v Mrákotíně. Po r. 1945 postaveno: vodovod, kanalizace, plynofikace, hospodářské budovy JZD, požární zbrojnice, úprava rybníků na návsi, rodinné domky.

Nyní převládající zaměstnání: zemědělství a služby.

V současné době je Lhotka významným výletním místem. 

Památník padlým v 1. Světové válce

Památník padlým v 1. světové válce stojí v centru obce.

Nadpis na památníku:  Památce padlým vojínům ve světové válce 1914 – 1918

                                                                    Jsou zde uvedena tyto jména:

PETR BUDEK *25.7.1893

FRANTIŠEK JAKUBEC  *1872  +27. 3. 1915

FRANTIŠEK KOMÍN  *15.10.1891 +30.3.1915

VOJTĚCH KUČERA * 4.5.1875 +24.7.1917

FRANTŠEK MIKŠAN * 9.3.1897 +19.3.1916

FRANTIŠEK NOVÁK *15.9.1877 +28.6.1917

FRANTIŠEK NOVÁK *1892 +27.3.1915

JAN NOVÁK *20.10.1894 +10.1.1918 (v matrice zemřelých je datum úmrtí 9/12. ledna 1919!)

MATĚJ PLÁT *7.2.1891 +23.1.1919

FRANTŠEK PRICL *10.10.1891 +18.8.1914

FRANTIŠEK SMRČKA *1886 +4.9.1917

JOSEF SMRČKA *1897 +14.10.1919

JOSEF ŠIMEK *14.3.1896 +1.7.1917

 

 

Spolky

V obci působily: Domovina (1924). Nyní: Sbor dobrovolných hasičů, Klub Štramberk.

Památky a pamětihodnosti obce

Gotický hrad Štamberk byl vybudován zřejmě ve 13. století na obranu zemské hranice a kupecké stezky. Jeho prvními majiteli byli páni ze Šternberka, jak tomu napovídá i název. Ve 14. století jej získali páni z Hradce. Roku 1423 jej se svým vojskem pobořil husitský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. Z hradu se zachovala část hradeb, základy některých budov a zbytek věže. Pověsti vypráví o tajných chodbách, vedoucích do Telče či na hrad Roštejn, i o templářích a jejich pokladech, ukrytých dosud v útrobách skal.

Pomník obětem 1. Světové války, soch Nejsvětější Trojice.

V blízkém okolí Štamberka přírodní rezervace, kde ve vrcholové části výskyt četných výchozů žulových skal, balvanitá suť zde přechází v tzv. kamenné moře, poměrně bohatý bylinný podrost. Přírodní rezervace Mrhatina tvořena bukovým porostem s přimíšeným smrkem a jedlí s výskytem četného ptactva.

 

Horní a Dolní Mrzatec.

 

 

 V místech Dolního rybníka stávala podle pověsti stejnojmenná osada, jehož obyvatelé podlehli morové nákaze. 

V okolí Horního Mrzatce se vyskytují vzácná a ohrožená společenstva rostlin - např. kriticky ohrožená pobřežnice jednokvětá. Oba rybníky jsou vyhledávány pro příjemné koupání, zejména Horní pro svou čistou vodu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozemkové knihy od r. 1580 v MZA Brno, matriky od r. 1661 on-line na www.actapublica.cz , urbář z r. 1577 v SOA Třeboň.

Zdroj: 

Knihy: Jan Tiray, Telecký okres, Kolektiv autorů, Dačicko-Slavonicko-Telčsko, Beringer Jan, Město a panství Telč.

Internet: www.telcsko.cz, www.actapublica.cz, www.wikipedie.cz, www.indikacniskici.cz, www.panoramio.com, www.vets.cz, www.kramerius.nkp.cz, www.kontaminace.cenia.cz/