Jak začít s rodokmenem?
Jak začít s rodokmenem?
Jak začít s rodokmen? To je první otázka, kterou si začínající rodopisec (genealog) položí. Pokusím se na pár řádcích odpovědět. Snad Vám, kteří máte touhu znát příběh své rodiny trochu pomohu. Ač se to nezdá, tak začátek v bádání může být relativně snadný, tedy pokud máte někoho, koho se můžete ptát. Nejsnadněji se začíná v rodině, ptejte se rodičů, prarodičů a ostatních příbuzných. Požádejte je o fotografie, dokumenty, starou korespondenci apod. Neváhejte ani s návštěvou u vzdálených příbuzných, nikdy nevíte, co Vám může prozradit vzdálená teta, která Vás viděla naposledy v peřince. Když se to podaří a vy máte v ruce například starou fotografii, tak se ptejte na jména a místa, kde byla fotografie pořízená apod. Veškeré informace si zaznamenávejte a pomalu si vytvářejte rodinný archiv, nejen v papírové podobě. V dnešní digitální době je snadné dokumenty oskenovat a uložit do svého počítače. Vše se Vám může hodit v budoucím pátrání. Například: Já jsem dlouho hledal první manželku mého dědy a nakonec jsem jí našel jen díky malé poznámce v pracovní knížce, která mě dostala na stopu. Mimochodem, nejen tu pracovní knížku, ale i ostatní cenné dokumenty jsem zachránil před spálením v kotelně u svého strýce. Podezřelá krabice ležela vedle kotle a bylo štěstí, že jsem mu šel tehdy zatopit a našel jí, jen nevím, kolik toho předtím proletělo komínem :-( Takže, nejlépe začít v rodině a čím dříve, tím lépe. Dalším zdrojem cenných informací jsou hřbitovy, kde jsou pohřbeni Vaši příbuzní. Projděte celý hřbitov a dokumentujte. V dnešní době to lze i online a to i s možností vyhledávání podle příjmení. Celý tento proces získávání informací je potřeba proto, aby se mohlo přistoupit k matrikám. Protože u matrik existuje lhůta pro zveřejnění, kterou musíme překlenout.
Protože zveřejnění matrik se řídí archivním zákonem, který stanovil ochranné lhůty pro zveřejnění. Konkrétně u zápisů narozených 100 let, oddaných 75 let a u zemřelých 50 let. Pozor, tyto ochranné lhůty platí od posledního zápisu v matrice! V praxi to může znamenat například to, že je matrika vedená od roku 1860 do roku 1930 a v takovém případě se matrika zveřejní až po roce 2030! Pokud se Váš předek narodil v roce 1860 a je uveden v takovéto matrice, tak se k zápisu online nedostanete a to i přesto, že zápis splňuje lhůtu sta let a splňuje podmínku pro zveřejnění. V takovém případě se kontaktuje příslušný matriční úřad, který Vám za poplatek vystaví opis, popřípadě umožní nahlédnutí do příslušné matriky. V tomto případě není potřeba dokládat příbuzenský vztah, ten se dokládá jen v případě, že je záznam v ochranné lhůtě 100, 75, 50let, podle druhu matričního zápisu. Takže, pokud není záznam v ochranné lhůtě, kontaktuji příslušnou matriku e-mailem, většinou jsou matrikářky ochotné a záznam zdarma zašlou. Pokud je záznam v ochranné lhůtě musíme žádat oficiálně, takže e-mail nepřipadá v úvahu. Ale pohodlná cesta existuje. V dnešní době lze i doložení příbuzenského vztahu řešit online, konkrétně přes datovou schránku, kdy se posílá žádost o matriční záznam a zároveň se doloží příbuzenský vztah, většinou rodným listem.
Ale věřím, že ve většině případů se na začátku dostanete k takovým informacím, které Vám umožní pátrání v online matrikách hned. Online matriky jsou zveřejněny v digitálních archivech. U nás jich je osm. Pro Moravu to je MZA Brno a SOA Opava. Pro Čechy to jsou SOA Třeboň, SOA Plzeň, SOA Litoměřice, SOA Zámrsk a SOA Praha. V Praze to je Archiv hlavního města Prahy (odkazy naleznete zde: ) Přikládám mapu pro přehlednost a uzemní působnost jednotlivých archivů.
Informace o narození předka již máme od příbuzných, či z matričního úřadu a tak můžeme do online matriky. Pro názornou ukázku jsem si vybral člověka, který je můj vzdálený příbuzný a mám ho v rodokmenu, jeho jméno je Cyril Kučera.
Vím o něm jen to, že se narodil 30.6.1897 ve Lhotce u Mrákotína a jeho manželka byla Růžena.
Jeho narození budu hledat v online matrice pro Lhotku, která je zveřejněna na webu MZA Brno. Po zadání názvu obce do vyhledávače se zobrazí matriky pro obec Lhotku. Tady také zjistím, že Lhotka spadala pod farnost Mrákotín. V tomto případě mám k dispozici 11 matrik a 3 indexy (seznam osob podle abecedy pro snadnější nalezení dané osoby v matrice) pro farnost Mrákotín.
Protože znám rok narození, tak otevírám matriku narozených se signaturou 6698 pro roky1890-1912. Po otevření zjistím, že je matrika vedena pro 9 obcí včetně Lhotky. Tady doporučím registraci na webu, protože se Vám zobrazí záložky, které Vás pohodlně navedou na danou obec. Navíc si budete moci vytvořit i vlastní záložku se záznamem, který jste si našli a pohodlně se k němu vždy dostanete. V našem případě je to čtvrtá záložka, která nás dovede do Lhotky. Po kliknutí na záložku se dostaneme na první stránku pro obec Lhotku a po přiblížení zjistíme, že je vedena skutečně od roku 1890.
Nás ale zajímá rok 1897 a na ten se dostaneme pomocí šipek, popřípadě zadáním čísla stránky (pokud jí známe). Šipkou můžeme listovat o jednu stránku, popřípadě “rychlou“ šipkou o deset. Nám stačilo 5 stránek a už vidíme záznam o narození Cyrila Kučery.
Záznam nám nabízí opravdu mnoho informací a to nejen o něm ale i o rodičích a prarodičích. Važte si toho, ve starších záznamech bude informací podstatně méně. Ale zpět k záznamu. Cyril se narodil 30.6.1897 a křtěn byl 1.7. 1897. Křtil jej a do knihy narozených zapsal Alois Bambula, kooperátor. Dále vidíme dvě čárky, které značí narození pohlaví a zda bylo dítě manželské, či nikoliv. V dalším poli vidíme, že se narodil v čísle 11. Jeho otcem byl Jan Kučera, kameník ve Lhotce, manželský syn Jana Kučery, chalupníka ve Lhotce a jeho zemřelé manželky Kateřiny rozené Hron. Máme tu i dárek od A. Bambuly v podobě data narození otce, který se narodil 21.10.1872. O matce čteme, že to byla Maria, manželská dcera Matěje Dvořáka, půlláníka ve Lhotce a jeho manželky Markéty, rozené Píza a další dárek v podobě data narození Marie. V posledním poli se uvádí jména kmotrů, konkrétně Václav Kameník, krejčí a Kateřina, jeho manželka oba ve Lhotce. Pozornému oku neuniklo, že nám Alois zanechal i datum svatby zapsaných rodičů, svatba se odehrála 18.8.1896 v chrámu Páně v Mrákotíně. A ještě pozornější vidí poslední poznámku a to o svatbě samotného Cyrila, který si vzal 26.2.1927 v Mrákotíně Růženu Dvořákovou.
Alois Bambula nám zanechal opravdu hodně informací, které nás posunou dál v pátrání. Máme data narození a svatby rodičů, všechny tyto záznamy si už dokážeme dohledat online. Nás ale stále zajímá život Cyrila Kučery. Kolik měl asi dětí, jak žil a jak a kde zemřel? Jedno víme, na jeho svatbu se online zatím nepodíváme, přestože už není v ochranné lhůtě, tak z důvodu výše psaného je ještě na matričním úřadě. Jak ale zjistím, kdo byla jeho manželka, kterou si v roce 1927 bral? Možností je více, mohl bych zkusit prohledat matriku a doufat, že byla také ze Lhotky, či z blízkého okolí a že bude u jejího záznamu stejná poznámka o svatbě s Cyrilem Kučerou. Také bych mohl požádat matriku v Mrákotíně a získat opis. Já zkusím hřbitov v Mrákotíně a třeba naleznu kýžené informace. Štěstí se usmálo a já mám fotografii náhrobku, kde leží Cyril i jeho žena Růžena. Z náhrobku jsem získal nejen data narození a úmrtí, ale i cenné fotografie.
Růžena se narodila 20.8.1901 a zemřela 18.10.1979. Cyrilovo narození už mám a tak si zaznamenávám datum úmrtí a zjišťuji, že zemřel v poměrně mladém věku 44 let, konkrétně 26.8.1941. Mám štěstí, protože matrika zemřelých je zveřejněna až do roku 1943 a záznam o úmrtí si snadno dohledám. Ze zápisu o úmrtí zjišťuji, že se živil jako kamenický pomocník a zemřel v nemocnici v Počátkách, příčina úmrtí – tetanus.
Na příkladu Cyrila Kučery jsem chtěl přiblížit tento nádherný koníček, kterým rodopis je. Pro zmapování života našich předků je dost materiálů, které máme možnost studovat z pohodlí domova a je škoda toho nevyužít. Matrika je základ, dále můžeme využít kroniky, sčítací operáty, staré mapy, pozemkové knihy atd. Pokud si například pročtu kroniku obce Lhotky, tak zjistím, že se Cyrilova rodina v rámci Lhotky přestěhovala, kdy otec koupil v roce 1909 domek č.24. Také je zapsáno, že Cyril narukoval v r.1915 do Velké války a to společně s bratrem Janem a otcem. Všichni se z války vrátili, což nebylo pravidlem a nejen ve Lhotce je toho důkazem pomník padlých. V kronice se také dočteme to, že v r.1930 postavil Cyril s manželkou dům ve Lhotce č.38.
Tímto bych zakončil můj stručný návod, jak do začátku v rodokmenu. O rodině Cyrila toho víme pro začátek celkem dost, ale je ještě dost informací, které čekají na to, až si je najdeme. Doufám, že Vám můj návod, alespoň trochu ulehčí začátek v poznávání vlastních předků a jejich života. Martin .-)
P.S. Proč jsem si vybral zrovna Cyrila? Byla to náhoda, ve Lhotce stojí křížek, který jsem si chtěl vyfotografovat. A při prohlížení jsem zjistil, že ze zadní strany soklu je fotografie muže s uvedeným datem úmrtí. Nic víc, jen datum. Někdy stačí málo a trochu zvědavosti. Nakonec jsem zjistil, že ten neznámy z fotky měl jméno, rodinu, a že to byl můj vzdálený příbuzný.
Tady jsou odkazy na stránky, které používám nejvíce: TADY
A tady na pomůcky, které jsem nejvíce využil v začátcích: TADY